Starká Valika a naše slovenské povídání

U nás by se dalo doslova říct, že celá Evropa čte dětem.

Vzácný host se dostavil a my jsme měli nádhernou příležitost prožít

chvíle se slovenskými knihami a hlavně slovenským povídáním. 

Ale než jsme se do slovenštiny vrhli přímo po hlavě,

měla pro nás Anička připraveno své autorské čtení.

byl to příběh O Ivance, pejskovi do kabelky.

Přečetla nám první dvě kapitoly svého příběhu.

Sami můžete posoudit, že Anička má opravdu tvůrčí talent a nesmíme jí nechat,

aby své psaní nechala ležet někde v koutě.

Já osobně se moc těším na další příběhy malého štěněte.

Po Aniččině literárním překvapení,

děti postupně podrobily starku Valiku překladatelskému kvízu

a často byly zklamanené, že jejich slovo zní úplně stejně česky i slovensky.

No, samozřejmě, že jsme narazili i na nějaké výjimky

jako jsou mačky, paradajky, topánky a podobně.

A pak přišla na řadu krásná pohádka O zlaté rybce.

Ne všemu děti rozuměly, a tak jsme naše vypravěče,

starku Valiku a paní Alenku,

zastavovali a zkoušeli hledat význam slov.

Věhlas našeho slovenského setkání překročil práh naší třídy,

a tak se k nám na chvíli připojilo

několik šesťáků s paní učitelkou Krainovou. 

Po přečtení pohádky se děti vrhly na vlastní čtení další slovenské pohádky

a lámaly si jazýčky a snažily se číst správně.

Mnohým se to dařilo velmi dobře a myslím si,

že po pravidelném tréninku,

by jim čtení ve slovenštině dělalo jen malé problémy.

Čas utíká jako voda a ten příjemně strávený ještě rychleji,

a tak i u nás nastal čas loučení.

Tajně jsme pro starku Valiku připravovali vlastní knihu plnou vzkazů a obrázků,

kterou jsme jí slavnostně věnovali společně s originálními keramickými hodinami,

které odměřují čas do našeho dalšího setkání. 

A co myslíte, že se stalo po odchodu starky Valiky?

Děti se vrhly na darované slovenské knihy

a čítali, čítali a čítali až do obeda :o))

A co víc si můžeme přát?

Opravdu velké díky rodu Huňových (V+A) :o)

A.Š.

Klikni