Loučení s 2.třídou aneb autorské čtení "Byl jsem druhákem"

Čas letošní společné cesty se naplnil a děti se rozhodly,

že chtějí pozvat své rodiny a kamarády a ukázat jim,

co vše během tohoto školního roku dokázaly.

A jak je naším dobrým zvykem,

připravili jsme našim hostům něco dobrého k snědku.

S pomocí paní asistentky Moniky jsme upekli báječné a chutné bábovky.

A od tohoto dne si děti navěky budou pamatovat,

že bábovková forma se musí pořádně vymazat :o)

Pokud samozřejmě není silikonová jako ta Jessičina .o))

Takže můžeme říct, že jsme vyrobili chutné bábovkové puzzle.

Děti si vymyslely bohatý program tvořený

hrou na flétny a keyboard, zpívaly písničky, recitovaly básničky...

Hlavním bodem bylo ovšem naše autorské čtení.

Tentokráte na téma "Byl jsem druhákem"

Při jeho poslechu nebo čtení nezbývá než kroutit hlavou nadtím,

co děti dokázaly napsat ve svých 8 letech.

Samozřejmě, že jsem při psaní na špinovo, jak říkáme :o)),

s každým z dětí diskutovala o obsahu, stylistice, pravopisných chybách,

ale je důležité říct,

že myšlenka táhnoucí se celým sebehodnocením je jen a jen dětí.

Dokonce měli poprvé zakázáno diskutovat o tématu mezi sebou,

protože by docházelo k neplánovanému kopírování nápadu.

A tomu jsem rozhodně chtěla zabránit.

Musím říct, že se naše poslední tvořivé psaní opravdu povedlo.

A nejde jen o kvantitu, přestože mnozí zvládli dvě A4,

ale jde hlavně o kvalitu, o schopnost se nad sebou zamyslet,

uvažovat nad svými klady i zápory, podívat se na letošní události z jiného úhlu...

Posuďte sami.

 A rozhodně nesmím zapomenout na naši budoucí spisovatelku Aničku,

která přečetla 2 kapitoly ze vznikající knihy O Ivaně, pejskovi do kabelky.

Její kapitoly si můžete přečíst i na našich stránkách,

kde má svou vlastní rubriku.

Po hodinovém programu řízeného dětmi jsem i já dostala svou chvilku slávy

a s radostí jsem dětem rozdala jejich svázaná portfolia,

diplomy potvrzující letošní zisk daltonských bodů

a také prázdninové dobrodružné putování.

Na něm si děti mohou zopakovat vše, o čem jsme si letos povídali

a pokud všechny úkoly splní a v září donesou deník vyplněný,

mohou příští školní rok odstartovat bonusem 15 daltonských bodů.

A to je určitě skvělá nabídka.

Ono těch 15 daltonských bodů je vlastně 180 sluníček :o))

A získat je by byla pěkná dřina.

Mým dalším příspěvkem byly soutěže

pro děti a rodinné příslušníky ve stylu hry "Máš minutu"

Děti by si hrály až do večera, ale čas našeho setkání ubíhal jako voda,

a tak jsme se domluvili, že si hry opět zahrají druhý den po předání vysvědčení.

A musím vám říct, že jsme zůstali skoro poslední na celé škole

a ty největší vytrvalce jsem musela vyhánět do družiny v 9:50.

Posledním mým překvapením byl film,

který dokumentoval 2 krásné roky společné školní cesty.

Slzy dojetí mnohé neminuly a vy,

kteří jste s námi nebyli, ho najdete na úvodní straně.

A já si na konec ještě jednou dovolím poděkovat všem dětem i rodičům

za jejich podporu, úsměv, starostlivost a výdrž :o)))

KRÁSNÉ LÉTO.

A.Š.